Naše NUTKAVÉ TOUHY po jídle

22.11.2013 08:54

Zdraví duch a mysl se zrcadlí v pohodě našeho těla, včetně chuti k jídlu a životu. Chuť k jídlu je jako červená kontrolka, která začne varovat, když dochází palivo a signalizuje „Potřebuji být víc v pohodě!“

Každý máme chuť na jídlo, o kterém se domníváme, že nám navodí dobrý pocit a klid mysli. Chceme se cítit lépe po emocionální stránce, zvýšit si hladinu energie, být klidnější nebo se cítit sebevědoměji. A někdy taky zatoužíme i po jídle, o kterém dobře víme, že nám naplnění našich potřeb nepřinese, ba dokonce má tendenci nás o energii obrat.

Podívejme se spolu na 4 druhy nutkavé touhy neboli chutě, a co nám můžou prozradit.

Podporující Chutě

Podporující neboli podpůrné chutě se objevují, když tělo instinktivně touží po potravinách, které napomáhají procesu hojení, splňují nutriční potřebu nebo neutralizují nerovnováhu v těle. Všimli jste si někdy některé podivné věci, které jedí zvířátka, když jsou nemocné? Kočky mohou žvýkat rostliny a trávu, psi mohou jíst staré šišky, kousky dřeva nebo lízat ložiska jílů. Nikdo neřekne psovi jíst hlínu, protože pozitivně nabité minerály, které obsahuje, pomáhají neutralizovat kyselé jedy v jeho systému a navracejí pH krve zpět k normálu; dokonce ani sám pes nechápe, proč to dělá. Je to jednání na základě instinktivního procesu daleko od logiky. Stejný proces se vyskytuje u lidí. Podpůrné chutě jsou někdy rozumné a jasné, nebo taky neočekávané a nutričně nesrozumitelné. Už jste někdy toužili po citrusech, když jste trpěli nachlazením nebo chřipkou? Je snadné ospravedlnit toto biologické přání, když pomyslíme na obsah vitaminu C v pomerančích a grepech a jejich očišťující účinek na těle. Jiné chutě se vzpírají tradičnímu chápaní, a přesto jsou pozoruhodně úspěšné. Mezi takové příklady od lidí patří malinová šťáva při bolestech hlavy a únavě, čerstvé fíky na depresi, arašídové máslo na ucpaný nos. Tyto chutě jsou jedinečné pro jednotlivce, který je má a pravděpodobně by neobstáli pro většinu ostatních. Jednoducho řečeno: tělo žádá, protože ví.

Rozptylující (zkreslené) Chutě

Rozptylující neboli disperzní touha po potravinách je ta, která ubírá zdraví a snižuje naši energii. Ačkoli intenzita toužení po rozptylujícím jídle může být stejně silná jako u podporující chuti, koneční výsledek ukojení této touhy způsobuje, že se cítíme těžce, napatí, bez energie ba dokonce provinile. Mnozí z nás touží po potravinách, o kterých máme podezření, že přinesou nežádoucí účinky, a to zejména při jejich přílišné konzumaci: cukr, alkohol, smažená jídla, hotovky nebo bufetová strava jsou zřejmé příklady. Tak jak je možné, že můžeme toužit po něčem nám prospěšném a zároveň tíhnout k něčemu škodlivému? Pokud je tělo přirozeně moudré, jak může být tak hloupé? Odpověď spočívá v povaze naší touhy. Život sám o sobě je toužení. Toužíme po smyslu, účelu, lásce a naplnění našich tužeb. Za každým lidským chováním, bez ohledu na to, jak je jedinečný nebo malý, je touha po něčem víc: více života, větší hloubka zkušenosti. Přes mnoho obtíží a překážek, kterým čelíme, se mohou naše touhy zkreslit. Přirozená touha po vnitřní síle může začít svádět nutkáním získat moc nad druhými. Touha po lásce může být otočena do beznadějné snahy získat souhlas od každého, koho potkáme. Nebo touha po seberealizaci se může stát posedlostí hromadit peníze a získat prestiž. Tělo také touží. To touží po potravě, vodě, doteku, zvuku a smyslnosti. Touží po živosti přes sladké věci, chutné věci a cokoli, co stimuluje a vzrušuje smysly ke zvýšenému prožívání života. Tělo touží zažít více sebe. A stejně jako psychologické touhy můžou být zkreslené, můžou tak být i ty biologické. Rozptylující touha je touha zkreslená v těle. Tělo je doslova hnané myslet si, že zvýšená konzumace škodlivých látek by byla užitečná. Často toužíme po zážitcích, o kterých jsme pevně přesvědčeni, že jsou potřebné. Můžeme usilovat o přátelství, vztah, práci nebo tvoření peněz, které se zdají chytré v daném okamžiku, ale později se ukážou jako zahanbující volba. Tělo je podobně zaslepené, když se potýká s mocnými látkami nebo zkušenostmi, které slibují naplnění, jako např. alkohol, cukr, apod. Pointou je zde: stejně jako srdce může hledat lásku na všech špatných místech, tak může i tělo. Oba jsou snadno svedené. Bez viny.

Asociativní chutě

Asociativní touha je zvláštností mezi těma dvěma nahoře uvedenými. Objevuje se, když toužíme po potravinách, které mají bohaté, hluboké a smysluplné spojení s minulostí. Například mnoho lidí říká, že při návštěvě rodiče či prarodiče, náhle zatouží po potravinách z jejich dětství. Jedna žena středního věku touží po špagetách a masových kuličkách pokaždé, když navštíví svou starou matku. Pokud by svou matku neviděla, ani by jí tenhle pokrm nenapadl. Nebo můj kamarád zpozoroval, že pociťuje touhu po bagetách se smetanovým krémem a máslem. Nikdy předtím nejedl tuto kombinaci potravin a ani se mu nezdá příliš lákavá, když o ní přemýšlí. Ale později si uvědomil, že to bylo oblíbené jídlo jeho otce a ta touha přišla v době, když mu chyběl jeho otec, který zemřel před deseti lety. Na symbolické úrovni představovali tyto bagety s máslem a krémem jeho otce. Jedením baget zařaďoval svého otce do svého života.

 

Asociativní chutě jsou často nejobtížnější na překonání, protože nevíme přesně, zda jsou přínosem anebo ne. Například pochutiny z dětství mohou mít pochybnou nutriční hodnotu, ale jejich konzumace může být hluboce vyživující. Odevzdáním se takovým touhám můžeme navštívit naši minulost, oživit obrazy, znovu prožít pocity, které mohou přinést speciální léčivý moment, bez ohledu na nutriční méněcennost potravin. Pointou zde je: biologie a nostalgie může připravit fascinující a téměř mystické jídlo.

Příležitostné (poznávací) chutě

Příležitostné chutě jsou podobné asociativním, ale týkají se spíše přítomnosti a tak trochu i budoucnosti.;) Mají poznávací nebo společenský charakter. Znáte to, jste na oslavě, svatbě, narozeninách, slavnosti, obradném (tantrický, šamanský, ap.) rituále nebo v cizí zemi… a nabízené dobroty oslovují. Ano, můžete udělat taky skvělou raw party, vitariánsky dort apod, pokud vám to přinese radost! Rozhodnutí je samozřejmě na každém, otázkou je vždy s jakým úmyslem a přesvědčením přistupujeme k těmto záležitostem. Naše Země nabízí bohaté dary, a cestováním poznáváme víc, přes společné jídlo se můžeme dostat k podstatám kultur, mentalitě, zvykům, úrovně vědomí a přesvědčením daných zemí. Např. v komunitním zázemí mnichů byste sdíleli obvyklý pokrm mnichů: miska rýže. V Číně můžete zažít tajemství čajového rituálu nebo ochutnat tradiční čínskou polévku z černé slepice, kterou dávají jako první vyživující a posilňující pokrm pro matku, která porodila dítě. Atakdále.

Věřím, že když se přepracováváme našimi vazbami k jídlu, bez ohledu na to, jak chutné a neškodné se zdají, často najdeme něco hlubšího. Můžeme zažít nepříjemné pocity, bolest nebo nevysvětlitelné slzy, a možná i nějaký vztek, nebo prožijete jakési intimní spojení přes sdílení. Důležité je vždy naše nastavení, pocit a náš záměr.  A tak vám přeji spoustu oduševnělých a přínosných zážitků!

Inspirace taky od Ph.D.Doreen Virtue - V zajetí jídla a www.psychologyofeating.com

článek pro Živé Potěšení připravila Simona Čelárová

Kouč výživové psychologie, sexoulogical bodyeorker, cestovatelka a původem Slovenka žijící 14. rokem v Praze. Má ráda wellness, meditace, přírodu, vzdělávání a zábavu a osvobuzující přístup k životu. Najdete jí i na FB.

 

Zpět

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kontakt

Živé potěšení
Náves sv. Petra a Pavla 18
252 41 Zlatníky - Hodkovice
IČ: 02587963

+420 724 717 068

Novinky

Přihlaste se k odběru novinek:

© 2015 Všechna práva vyhrazena David Šubrt