Stévie sladká - zdravé sladidlo

13.10.2014 14:21

Stévie nás okouzlí svou sladkou chutí a vysokou sladivostí. Má výbornou chuť a neobsahuje žádné kalorie! Proto je velikým konkurentem klasického cukru a umělých sladidel.

Stévií můžeme sladit nejen čaj, kávu a další nápoje, ale můžeme ji použít i při vaření a pečení sladkých jídel. Stévie cukerná je ideálním řešením pro diabetiky a pro všechny, kdo bojují s nadbytečnými kilogramy nebo jen chtějí sladit nekalorickým sladidlem. Po žvýkání i toho nejmenšího lístku vydrží sladká chuť v ústech velmi dlouho a člověk pak nemá touhu po jiných energeticky vydatnějších pokrmech a nemá pocit hladu.

Výjimečné vlastnosti stévie:

  • mimořádný zdroj necukerného sladidla,
  • nahrazuje umělá sladidla,
  • 200 až 300x sladší než cukr, bez kalorií, bez energetické hodnoty,
  • pomáhá udržovat v rovnováze cukr v krvi a játrech (vhodné pro diabetiky),
  • pomáhá udržovat váhu,
  • reguluje bakterie v ústní dutině
  • podporuje činnost slinivky břišní
  • příznivě působí při akné a ekzémech
  • podporuje dobré trávení
  • snižuje touhu po tabáku a alkoholických nápojích
  • dostupná v různých přírodních příchutích - malina, čokoláda, vanilka, citron... velice kreativní!

Výborné na osladění kávy, smoothies, raw pudingů, dezertů či dortů. Sladká chuť stévie je jiná než chuť cukru a medu, ale jde jen o zvyk. V každém případě stévii alespoň vyzkoušejte. Pokud nechcete bylinku pěstovat doma, můžete ji koupit ve formě tablet, prášku, roztoku nebo jako sušenou rostlinu. Vyzkoušejte si tento lahodný a výživý smoothie: "Zelené potěšení"

Odkud pochází?

Sladkou stévii prý jako první objevili Indiáni v Paraguayi, kteří jí říkali „ká-hí". Používali ji jako univerzální sladidlo především ke slazení bylinných čajů (yerba maté).  Dodnes je používána jako tradiční přírodní medicína domorodého obyvatelstva. V roce 1899 stévii znovuobjevil italský botanik Moises Santiago Bertoni, a to byl počátek kulturního pěstování stévie nejen v Paraguayi.

Ve své subtropické domovině roste stévie na písčitých půdách ve vlhkých a neprosychajících lokalitách. Dorůstá do výšky až 50 cm. Listy i stonky jsou v mládí jemně ochlupené. Květy jsou bílé, drobné a nenápadné. Keřík dospívá mezi 14. a 17. týdnem. Z jedné rostliny lze získat až půl kila sušiny ročně, což odpovídá asi 100 až 150 kg cukru.

Obava z konkurence však znepokojila americké producenty cukru, a tak začala agresivní kampaň proti stévii . Ta neobdržela statut produktu GRAS (Generally recognized as safe/Všeobecně považován za bezpečný) a místo toho byla klasifikována jako nebezpečná potravinová přísada. Zatímco stévie byla dále pěstována a užívána v Číně, Japonsku, Brazílii, Izraeli, Malajsii a dokonce i v Německu, až do roku 1994 kompletně vymizela z amerického trhu. Společnosti, které ale i teď obchodují s produkty ze stévie, mají nicméně zakázáno uvádět, že stévie má vlastnosti sladidla. Udělat to znamená riskovat, že stévie bude překlasifikována na nebezpečné potravinové aditivum a bude znovu kompletně vyloučena z amerického trhu. V listopadu 2011 byla stévie v EU pod označením E960 schválena pro použití v potravinách.

Proti paradontóze i kvasinkám

Tato zázračná rostlina je považována za přírodní nekalorické sladidlo, které má dokonce i léčivé účinky. Za svou sladkost vděčí stévie  komplexu látek souhrnně označovaných jako steviosid.  Navíc obsahuje ještě více sladivou látku, a to rebaudiosid A, dále rebaudiosid C, D, E, dulkosid B a steviolbiosid. Krom výše zmíněného je stévie bohatá také na vitaminy A, C a celou řadu minerálních látek (vápník, železo, sodík, draslík a zinek).

Steviosid v ní obsažený však nezpůsobuje zvýšení hladiny cukru v krvi, ale naopak ho pomáhá udržovat v rovnováze v krvi a játrech. Podporuje činnost pankreasu a léčí diabetes II. typu, proto je stévie doporučována nejen pro diabetiky, hypoglykemiky a osoby trpící fenylketonurií, ale i pro ty, kteří chtějí zůstat fit. Stévie je výborná i při potížích s vysokým krevním tlakem, únavou a depresemi.

Pomáhá při odvykání kouření, protože snižuje chuť na nikotin, podporuje trávení, snižuje pálení žáhy, a jelikož není kyselinotvorná, nepodporuje růst kvasinek a ani nezakyseluje organismus. Dokonce prý i urychluje hojení ran, zamezuje tvorbě jizev, pomáhá při léčbě akné a ekzémů, odtučňuje a podílí se na zhutnění svalové hmoty. Má i antibakteriální a protivirové účinky. Doporučována je i jako ústní voda a pomáhá při paradentóze zubů.

Pěstování, dostupnost v ČR

Po schválení použití v EU již lze sladidlo v tabletách na bázi stévie koupit běžně v lékárnách i obchodech s potravinami. Používají se lístky stévie, a to buď čerstvé, zmražené nebo sušené.  Usušené jsou dokonce sladší než ty čerstvé. Lístky lze použít na pečení, vaření, na doslazování nápojů a v neposlední řadě také při výrobě žvýkaček, zubních past a kloktadel. Rostlina se dá koupit v jarních měsících také jako venkovní rostlina nebo si můžeme koupit semena a zkusit si ji vypěstovat sami.

Semena stévie by se měla vysadit v únoru nebo březnu nejlépe do skleníku. Jelikož je světloklíčivá, semena se nesmějí přehrnovat, ale musejí zůstat na povrchu zeminy.  Stévie nesmí být vystavována nízkým teplotám, jelikož při teplotě pod 10 °C rostlina zastavuje růst a při poklesech teplot k 5 °C vadne, proto se doporučuje udržovat teplotu nad 20 °C. Na zimu se doporučuje rostlinu zastřihnout na výšku asi 10 cm nad povrchem substrátu. Nadzemní část postupně úplně zaschne. Stévie má však na kořenovém krčku vytvořeny vegetativní pupeny, ze kterých na jaře opět obrazí.

www.svet-potravin.cz

Zpět

Kontakt

Živé potěšení
Náves sv. Petra a Pavla 18
Zlatníky-Hodkovice, 252 41
IČ: 02587963

+420 724 717 068

Novinky

Přihlaste se k odběru novinek:

© 2015 Všechna práva vyhrazena David Šubrt